Evropská unie odmítá v budoucnu dotovat velkoagrárníky, Česko protestuje

• Česká republika nesouhlasí se změnami zemědělské politiky, které navrhuje Evropská komise.
• Praha chce i do budoucna uhájit stejný balík agrárních dotací z unijního rozpočtu.
• Zejména ale odmítá stanivení dotačních limitů pro velké podniky. Lépe už nebude. Do českého zemědělství má po roce 2020 přitékat méně evropských dotací než v nynějším rozpočtovém období. Vláda Andreje Babiše to nemíní připustit a chce pro zemi ze společné zemědělské politiky Evropské unie uhájit stejný balík peněz, jako dostává dosud. Podobně se k navrženým škrtům unijního agrárního rozpočtu staví i řada dalších členských zemí.Pro Česko je podle oficiální reakce rovněž nepřijatelné, aby se na velké farmy vztahovaly dotační stropy, jak to navrhuje Evropská komise, a totéž požaduje i Evropský parlament. Jistého není ohledně nové dotační politiky na období 2021 až 2027 nyní nic, pouze fakt, že k její výsledné podobě povede hodně dlouhá cesta.

  Český rozpočet sype stále víc

  Čeští zemědělci jsou zhýčkaní bohatými dotacemi, na které si navykli po přistoupení země k Evropské unii. Příjmová situace v tuzemském zemědělství je v současnosti mimořádně dobrá, ovšem v produktivitě práce je pod průměrem EU a velké dluhy má vůči životnímu prostředí. Rostoucí dotace nepřispívají k potřebným změnám, převažující velkoplošné hospodaření devastuje půdu a prohlubuje problémy se suchem.Přitom v minulém roce získalo tuzemské zemědělství na různých podporách rekordní sumu − bezmála 38 miliard korun. Největší příděl pochází z evropských zdrojů, stále štědřejší je vůči zemědělcům ale i státní rozpočet. Česko se v unii vyšvihlo mezi země, které agrárnímu sektoru dopřávají nejvyšší státní podporu, pokud se srovnává v přepočtu na hektar půdy či na pracovníka v tomto odvětví. Přesto agrární lobby stále tvrdí, že jiné státy zemědělce dotují více.

  Kupříkladu Polsko, které Česku v agrárních a potravinářských komoditách silně konkuruje, podporuje své zemědělce z národního rozpočtu stále méně. Zatímco v roce 2013 tam objem dotací přesáhl 808 milionů eur, předloni spadl na 273 milionů eur. Do českého zemědělství, které je rozsahem nesrovnatelně menší než polské, nalil stát v předminulém roce 240 milionů eur. Vyplývá to z údajů Evropské komise.Z jejích dat lze rovněž vyčíst, že státní podpora přepočtená na pracovníka v zemědělství je v Česku stejná jako v Německu. Ve výši státní podpory vztažené na hektar i na pracovníka je na tom v porovnání s Českem hůř zemědělství v Rakousku, Itálii, Francii, Maďarsku či Polsku. Ministr zemědělství Miroslav Toman přitom mluví o potřebě ještě posílit český agrární rozpočet na příští rok přibližně o tři a půl miliardy korun. Ve vládě, jejíž premiér Babiš vybudoval v rámci Agrofertu agrární impérium, to nemusí být problém.

  Evropské peníze, česká pravidla

  Zatímco na domácím poli se peníze ze státní kasy jen sypou, unijní rozpočet má naopak zchudnout. Česká agrární diplomacie si zvolila nelehký úkol. Navzdory menšímu objemu peněz na společnou zemědělskou politiku pro celou EU chce pro zdejší zemědělství udržet dosavadní přísun unijních dotací. V současném rozpočtovém období může Česko získat až 8,2 miliardy eur. Pro léta 2021 až 2027 to má být 7,7 miliardy.

  Česká vláda chce při nadcházejících jednáních prosadit, aby si o rozdělování dotací rozhodoval členský stát. Odmítá také povinné krácení dotací velkým podnikům, které navrhuje Evropská komise po roce 2020. Základní obrysy nové politiky představil na začátku června komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan.                                             Takzvané povinné zastropování dotací, jež by znamenalo krácení podpor pro velké podniky, je pro Česko vzhledem k jeho postsocialistickému modelu zemědělství velmi citlivé. Jenže Evropská komise chce víc podporovat menší farmáře a hodlá omezit přímé platby od 60 tisíc eur výše, s maximální hranicí 100 tisíc eur na jednu farmu. Ministr Toman to v souladu s vládní pozicí odmítá a chce usilovat o to, aby zavedení stropu pro velké podniky bylo dobrovolné. Tím by se mu Česko mohlo vyhnout.

  "Pravidla nové společné zemědělské politiky nesmí být paušálně diskriminační a musí zohledňovat specifika sektoru v jednotlivých členských státech," požaduje Toman a argumentuje "historickými souvislostmi". Při kolektivizaci komunisté zlikvidovali rodinná hospodářství, nahradila je jednotná zemědělská družstva a státní statky. Dnešní obří agrární koncerny s tisíci a desetitisíci hektary, které EU odmítá dál podporovat, ovšem nejsou pozůstatkem minulého režimu. Rozrostly se teprve v nedávné minulosti, a to i díky bohatým evropským dotacím.

  Rodinná farma je základ

  Nevládní organizace hájící zájmy velkých podniků − Agrár­ní komora, Zemědělský svaz a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, kterou si k prosazování co největších dotací založily největší agrární firmy, včetně Agrofertu, podporují vládní pozici k chystané reformě unijní dotační politiky."Česká republika zcela zásadně vystupuje proti zastropování, tedy omezení plateb na jeden subjekt. V nejtvrdší formě by znamenalo likvidaci našeho zemědělství a další propad produkce a soběstačnosti v základních odvětvích, především pak živočišných výrob," reagovala na Hoganův návrh Agrární komora.

  Další nevládní organizace naopak považují zastropování za správný krok. "Peníze ze společné zemědělské politiky jsou určeny víceméně tradičním rodinným farmám a několikatisícihektarové farmy tento princip nesplňují. Rozumíme tomu, že se hledá klíč k definování tradičního modelu evropské farmy, podle nějž by se vyplácely dotace," říká Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství, která zastupuje hlavně rodinná hospodářství. Stehlík zdůrazňuje, že zastropování by mělo být společné pro všechny členské státy a mělo by také respektovat specifika v jednotlivých zemích.

  "Je rozdíl mezi polskými a českými farmami. Tady je prostor pro vyjednávání, což je role vlády," dodává šéf asociace. Současně je podle něj třeba pozorně sledovat propojení podniků, aby se dotační stropy neobcházely čerpáním přes další podniky, přičemž majitel by byl stále tentýž.

  Obří sankce za nedostatečné kontroly

  Návrh na novou společnou zemědělskou politiku počítá také s větší mírou pravomocí pro jednotlivé členské státy, ale i s jejich větší zodpovědností. Zatím není jasné, co si Evropská komise představuje pod větší zodpovědností. Už nyní ovšem vůči Česku uplatňuje tvrdou sankci za to, že nedostatečně kontrolovalo, komu zemědělské dotace přiděluje.Vyměřenou pokutu ve výši zhruba 7,5 miliardy korun Praha odmítá a odvolává se na nejasný výklad unijních pravidel. Brusel ale trvá na svém, že Česko neprověřovalo majetkovou a personální provázanost zemědělských podniků. Mělo tím zaručit, že dotace půjdou jen takzvaným aktivním zemědělcům, aby je nebrali třeba majitelé golfových hřišť, rekreačních areálů nebo třeba letišť.

  Obří pokutu, která Česku hrozí, si ministr Toman bere i jako varování do budoucna. Přimlouvá se za to, aby kontrolní a sankční systém byl jednodušší. Nemělo by podle něj docházet k tomu, že EU pak bude popotahovat členský stát za to, jak si kontroly nastavil, a chtít po něm, aby peníze vrátil.

  Táňa Králová - redaktorka

  23. 8. 2018 00:00

  Příloha agrární dotace

  Hospodářské noviny="author">

                   1. Zajistit zemědělcům spravedlivý příjem
                   2. Zvýšit konkurenceschopnost
                   3. Vyvážit pozice v potravinovém řetězci
                   4. Reagovat na změnu klimatu
                   5.Pečovat o životní prostředí
                   6. Udržovat krajinu a biodiverzitu
                   7. Podporovat generační obměnu
                   8. Udržet život ve venkovských oblastech

                   9.Chránit kvalitu potravin a zdraví